Haag, město kontrastů

Haag, město kontrastů

Přestože není Haag nizozemským hlavním městem, stal se sídlem vlády, parlamentu i panovníka, kterým je král Vilém-Alexandr. Tento fakt dodává městu zvláštní charakter a atmosféru vznešenosti. Kromě moderních budov z betonu a oceli, které vyrůstají jako houby po dešti, je tak plné paláců, bohatých sídel a dalších nádherných budov.

Haag (nizozemsky Den Haag) leží na západě Nizozemska, přímo na pobřeží Severního moře. Se svým necelým půl milionem obyvatel je třetím největším městem v zemi a také hlavním městem provincie Zuid – Holland (Jižní Holandsko). Kromě vlády a panovníka má v Haagu své sídlo i Mezinárodní soudní dvůr, Státní rozhodčí soud, velvyslanectví celkem 85 států světa a mnoho mezinárodních organizací. Střed města se během posledních pár let razantně změnil výstavbou obrovských správních a obchodních budov, které tak často sousedí a ostře kontrastují se starými paláci a vilami. Nechybí ani krásné udržované parky, které městu dodávají kultivovaný ráz. 

Haag byl již v dávných dobách sídlem hrabat z Hollandu. S tímto faktem souvisí i pojmenování města – název Haag byl odvozen od slova „´s-Gravenhage“, což se dá přeložit jako Hraběcí obora. Centrem této obory byl lovecký hrádeček, který nechal římskoněmecký král Vilém II. v roce 1248 přestavět na zámek. Okolo zámku následně vzniklo osídlení a samotný zámek se společně s Rytířským sálem stal rezidencí místodržitelů. Od roku 1588 pak sloužil jako sídlo panovníků Spojených provincií nizozemských. Zámek byl v následujících letech postupně rozšiřován a přestavován až z něj vznikl dnešní palác Binnenhof, kde se v minulosti odehrála řada jednání diplomatů. V 17. století byl již Haag hlavním diplomatickým centrem Evropy. 

I když měl Haag takový politický význam a byl bohatým a mocným sídlem, neměl statut města a tak byl po dlouhá staletí nazýván „největší vesnicí“. Vzhledem k tomu, že neměl městská práva, neměl ani hradby, které by jej v dobách válek chránily. Teprve na počátku 19. století udělil Haagu městská práva král Ludvík Bonaparte. Dnes se může Haag pyšnit sice malým, ale nádherným historickým centrem s řadou zdobných budov. Většina honosných paláců, které byly venkovskými letními sídly šlechty a zámožných obyvatel, je v současnosti roztroušena na haagském předměstí. 

Foto: palác Binnenhof, Haag

Nejvýznamnější památky jsou soustředěny v centru Haagu, v blízkosti paláce Binnenhof a dvou hlavních vlakových nádraží. Většina turistů v Haagu nejdříve míří právě k paláci Binnenhof, v němž sídlí nizozemská vláda a obě komory parlamentu. Najdete zde jednu z nejvýznamnějších památek celého Nizozemska a tou je gotický Rytířský sál (Ridderzaal), který je srdcem celého palácového komplexu. Byl postaven v roce 1250 architektem Gerardem van Leydenem. Palác Binnenhof a jeho blízké okolí se v minulosti stále měnil, svou dnešní podobu získal až v roce 1830. Také Rytířský sál prošel proměnami, ta poslední proběhla v roce 1900. Stavební proměny však ještě neskončily, v roce 1992 byla například v těchto místech vystavěna budova pro dolní sněmovnu, která do té doby zasedala v tanečním sále paláce. Palác Binnenhof v minulosti obklopoval rybník Hofvijver, z něhož však do dnešních dní zůstala jen jeho severní část, ostrůvek a vodotrysk.

Nedaleko Binnenhofu se nachází Mauritshuis, což je palác bývalého guvernéra Brazílie Mauritse, hraběte Oranžsko – Nasavského, který byl vystavěn roku 1644. Od roku 1822 sídlí v paláci Královská obrazárna patřící mezi nejvýznamnější v zemi. Ukrývá jednu z nejznámějších světových sbírek obrazů. Najdete zde takové poklady, jako je například Dívka s perlou od Jana Vermeera (1665), Přednáška z anatomie dr. Tulpa od Rembrandta (1632) či Steenův obraz s názvem Jak staří zpívají, tak mladí cvrlikají. Prohlédnout si zde můžete také dva van Dyckovy portréty, tři portréty od Rubense a celou řadu dalších skvělých obrazů od významných nizozemských malířů. 

U náměstí Buitenhof, které se rozkládá před palácem Binnenhof je možné si prohlédnout bránu Gevangenpoort zdobenou stupňovitým štítem. Uvnitř brány se nachází místnosti, které až do roku 1828 sloužily jako vězení pro ty nejtěžší zločince. Poté, co byl odtud propuštěn poslední vězeň, přeměnily se interiéry brány na muzeum. Další zajímavou stavbou v centru Haagu je palác Noordeinde postavený v klasicistním slohu v polovině 17. století pro Frederika Hendrika Oranžského. V současnosti zde má svůj úřad nizozemský král, který zde přijímá oficiální návštěvy, palác proto není veřejnosti přístupný. Návštěvníci si mohou prohlédnout pouze jeho zahrady. Na náměstí před palácem stojí sochy oranžských králů, královen a princů.

Své soukromé sídlo má nizozemský panovník od roku 1981 v paláci Huis ten Bosch, který se nachází na předměstí Haagu. Palác vznikl původně jako letní sídlo Amalie van Solms, manželky nizozemského místodržitele Frederika Hendrika Oranžského. V roce 1899 se v paláci konala první světová mírová konference. Ani tento palác není bohužel veřejnosti přístupný. Na rohu náměstí Groenmarkt se tyčí Stará radnice (Oude Stadhuis), která je nádherným příkladem nizozemské renesance. Její krásné veselé průčelí, které bylo v roce 1975 nákladně restaurováno, tak rozhodně stojí za vidění. V sousedství radnice byl vystavěn protestantský kostel Grote Kerk, který patří mezi nejstarší stavby v Haagu. Údajně pochází ze 13. století, ale první písemná zmínka o něm se datuje do roku 1335. Grote Kerk je významným kostelem pro královskou rodinu, protože v něm byla v roce 1938 pokřtěna královna Beatrix a konaly se v něm sňatky mnoha příslušníků královské rodiny. 

Foto: Mírový palác v Haagu

V centru Haagu je dnes možné se kochat nejen historickými budovami, ale také mrakodrapy. Moderní výstavba značně změnila vzhled města a mezi místními obyvateli je velmi kontroverzním tématem. Setkáte se jak s kladnými, tak i nepříznivými ohlasy. Některé stavby dostaly od obyvatel Haagu často nepříliš lichotivé názvy, jako například „monstrum“ a podobně. Hojně diskutovaná je například obrovská budova nové radnice postavená roku 1995, která přímo sousedí s o 350 let starším chrámem Nieuwe Kerk. Nová zástavba bývá komplexně nazývána čtvrtí Spui a stala se novým symbolem Haagu. Součástí další výstavby s názvem De Resident, která vznikala v letech 1998 – 2002, je i 88 metrů vysoký mrakodrap Zurichtoren zastřešený ježatou přilbou. Velkou pozornost upoutává také věž Muzentoren z roku 2001 tyčící se do výšky 78 metrů. 

Nejvyšším haagským mrakodrapem byl ještě donedávna 142 metrů vysoký Hoftoren s 30 poschodími, který byl dokončen roku 2003. Překonaly jej však budovy určené pro ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti, které se obě tyčí do výšky 147 metrů. Mezi známé haagské mrakodrapy patří také 104 metrů vysoká Castalia s jednadvaceti patry, které dominují dva načervenalé štíty. Do nové zástavby patří také budova knihovny, nákupní centrum Haagse Bluf a mnohé několikapatrové obytné budovy ve čtvrti Wijnhavenkwartier. Jestliže patříte k milovníkům architektury, jistě si při procházce moderním Haagem přijdete na své. Z Haagu je možné se vypravit za dalšími zajímavými cíly, jako jsou například nedaleké lázně Scheveningen, zábavní park Duinrell ve Wassenaaru, či Madurodam, kde je možné vidět nejznámější nizozemské stavby v malém měřítku.

- jap -

Další články z Nizozemí: 
Holandsko – cyklistická velmoc  
New York? Ne, Rotterdam  
Leeuwarden – rodiště Mata Hari  
Hoorn, přístavní město  
Groningen - skvělé místo na výlet

Článek byl zobrazen 14 898 krát.